Střípky z Bali bez růžových brýlí, ale s humorem. Fotoreportáž
Fotky z různých částí Bali z průběhu našeho pobytu. Rozhodl jsem se sem dávat všechno, ať vidíte, že Bali není jenom ráj s bílými plážemi.
„To je zase pohled na Bali. Co na to říct 😀 Petr má svůj pohled, já svůj. Budu sem muset dát fotky těch krásných pláží, přírody a veselých lidí, aby se nám tady nerozházela energie jingjáng.“ Bíbr
Fotografie jsou z různých částí Bali. Například z Ubudu, centrálních hor, Kuty, Amedu na severu Bali, Besakihu – klášteru na severu ostrova, města Singaraja plného odpadků a různých míst z cestování po Bali. Jak vidíte na fotografiích, Bali je velmi rozmanité a narazíte jak na krásné pohledy, tak na smutnější.
Balijská sprcha. Taky jsem zkoušel, ale je studená a občas ne moc čistá. Je to voda, která odtéká z rýžových polí. To na fotce nejsem já...
Tady se paní chystají na ceremonii, pletou schránky na oběti.
Pletou a pletou, zabírá jim to obvykle celý den.
Starých lidí je tu poskrovnu. Přeci jen, zdravotní péče je drahá a nedostupná.
Tohle je tanec ve žhavým popelu. Jako fakt. Úlet.
Amed, sever Bali. V těch vydlabaných dřevech se odpařuje mořská voda a místní tak získávají sůl, co prodávají u silnice. Nevděčná práce.
Ti šťastnější mají pozemky a pěstují rýži.
Tamhle od sopky teče řeka a kanálky ji rozvádí mezi pole. Na místní poměry je to až podivně důmyslně vymyšlené.
Besakih. Klášter na severu ostrova. Jeden z největších tady. Taky pod sopkou. Místní prodejci se se svoji ulhaností a neodbytností dostali až na stránky Lonely Planet.
V Besakih se prodává všechno. Snad jen to dítě nebylo na prodej. Škoda, takovej krásnej suvenýr jsem si moh' dovést, maminka by měla určitě radost.
Taky se tam modlí. Přeci jen, je to taky trochu chrám, žejo.
Působivej chrám, sluší se dodat.
Rozhodl jsem se to sem fakt dávat, aby si lidi nemysleli, že je Bali ráj, a že se tu válíme na bílý pláži. Bali, a vlastně celá Indonésie, se topí v odpadcích. Jsou tu krysy, švábi, špína. Prostě ráj. Tohle je město Singaraja, bývalé hlavní správní město.
Pojízdný stánek s polívkou. Prý je bezpečné si tu polívku dávat, protože švábi ten vozík nedoběhnou... "místní vtip"
Sirné prameny. Taky smrdí.
Autobusová zastávka. Autobusy tu jezdí bez jízdních řádů a nahodile. Ten pán asi čeká dlouho.
Když kouříte čisté tabákové listy zabalené v papíru, můžete se dožít vysokého věku.
Domácí potřeby
Výrobky ze dřeva. Kamarád Lukáš k nim na Facebooku dodal: "Asi musíš bejt šťastnej, když si tak daleko od domova můžeš vyfotit pohromadě celou vládu čestké republiky a ještě k tomu tři budhy jako bonus :)"
Přísady do "pojízdné polívky". Celý den se to peče na slunci. Ale švábi to nedoběhnou.
Nerad bych vzbuzoval podezření, že cítím nevraživost k ostatním, ale tohle je reprezentativní rákosník.
Od tohohle jsem nakoupil. Byl to drsňák. Super prsteny a tak.
Sklizeň rejže.
Sklizeň rejže. Rejže je tu všude.
Tady u města Ubud mají místní obdobu farmářky Havránkové. Prostě ten pozemek neprodá.
Předchozí fotoreportáž je o Floresu a Národním parku Komodo.
Uloženo dne 23.11.2011.
Rubrika Postřehy a zážitky.
Komentářů: 1.
